NÁVRAT DO AKTUALIT
Pan Bartoň-Dobenín - významná osobnost regionu.
Použity citace z článku Zuzany Luňákové v Hospodářských novinách ze dne 11. dubna 2006.
Pan Bartoň se s rodinou vrátil po revoluci z ciziny, podívejte se na některé jeho názory a pocity:
"Když byla v roce 1949 společnost znárodněna, naše rodina republiku opustila," vypráví Josef Bartoň-Dobenín. O dva roky později známá textilní a šlechtická rodina z Náchoda udělala tlustou čáru za českou minulostí a začala nový život v Kanadě. "Otec nevěřil, že bychom se někdy mohli ještě vrátit, natož získat rodinný majetek zpět. Proto jsme hned od začátku mluvili doma pouze anglicky," dodává.
V návrat do vlasti nevěřili ani další z českých rodin, kteří spolu s Bartoňovými odešli do Kanady. O tom, co kdo v Česku vybudoval a co tam také musel nechat, se proto téměř nemluvilo.
Přesto Josef i jeho bratr Václav věděli, že už v roce 1886 postavil jejich praděda Josef Bartoň v Náchodě tkalcovnu a barvírnu, později byl dokonce pasovaný na rytíře.
Věděli, že součástí rodinného majetku, dříve velmi vážené rodiny, je zámek v Novém Městě nad Metují, dva tisíce hektarů lesů, zemědělská půda a textilní závody. To vše však bylo v "novém životě" zapomenuto.

"To, co se dělo v tehdejším Československu, mě vždy velmi zajímalo. Tentokrát však přišla nečekaná možnost vrátit se zpět a případně získat zpět i rodinný majetek," říká Josef Bartoň-Dobenín. Do země se vypravil s nejmladší dcerou Danielou.
Všude přítomná šeď, špína a rez je oba trochu zklamala. Prohlédli si textilní závody, které byly ve velmi špatném stavu, i lesy, které byly naopak ve výborném stavu.
Po třech týdnech se vrátili zpět do severní Ameriky. Proběhla rodinná rada, která odsouhlasila "přesun" do Česka. Žena i děti se shodli, že vrátit zpět se rodina může vždycky. Kdyby ale Bartoňovi tuto možnost nevyužili, vyčítali by si to. Jak však říká Daniela: "Rodinná rada byla pouhou formalitou, otec se rozhodl okamžitě po svém příjezdu do Česka."
Místo zaslouženého odpočinku na jachtě ve vodách Mexického zálivu se tedy Josef Bartoň-Dobenín vypravil do Česka.

Rodinné lesy získal poměrně rychle, textilka i zámek však zabrala mnohem více času i úsilí. Jednání s úředníky bylo zcela jiné, než na co byl zvyklý ze Severní Ameriky, místní zaměstnanci ho však potěšili svou otevřeností. Většinou byli rádi, že se do vedení firmy vrací potomek původního majitele. Jméno Bartoň mělo v kraji stále ještě zvuk.
Bartoňové se totiž vždy vyznačovali velkou mecenášskou činností. V Náchodě a v Novém Městě nad Metují založili na počátku 20. století, nadaci pro zchudlé řemeslníky a studenty. A děda Josefa Bartoně-Dobenína, který zastával četné významné funkce, u sebe dokonce hostil prezidenta T. G. Masaryka. Našli se však i tací, kteří raději podali výpověď, než aby pracovali pro "západního zbohatlíka".

Brzy čekalo na manžele Bartoňovy další překvapení. Syn Joseph Michael dokončil v USA vysokou školu a rozmýšlel se, co bude dělat dál. "Mohu na pár týdnů přijet?" zavolal svému otci. Přijel a už v Česku zůstal. Zatímco jeho dvě sestry zůstaly v USA, kde mají rodiny, on je dnes tím, kdo řídí textilku v Náchodě.
Jeho otec tak může svůj čas dělit mezi textilní závody, zámek a lesy. Spolu se ženou dokonce připravil textilní expozici v přízemí zámku, a jak sám říká, propojil tak "obě střediska". Kromě toho se stal místopředsedou Komory Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Díky tomu se stýká i s dalšími šlechtickými rodinami. "Pana Bartoně si vážím jako velkého bojovníka pro dobro svého statku v podnikatelsky nesnadném prostředí. Naše vztahy jsou určeny spíše zájmovou spoluprácí, ale jsou přátelské a já je považuji za dobré," potvrzuje Bedřich Schwarzenberg.

Také díky textilní výrobě Josef Bartoň-Dobenín cestuje několikrát do roka po celém světě.
Jak však sám říká, nebude to dlouho trvat a vrátí se zpět do USA. "Určitě se chci vrátit. Máme v USA dvě dcery a vnučky.
Až mě to tady přestane bavit, vrátím se zpět a budu pendlovat mezi Českem a Texasem a užívat si vnoučata," dodává.